Menu
Už po necelých osmi minutách první třetiny jste prohrávali 0:3. Neměli jste v hlavách obavy, že by se mohla opakovat prohra 0:6 z prvního zápasu s Českou republikou?
Ani ne, spíš si myslím, že jsme byli až moc motivovaní. Každý z nás moc chtěl vstřelit tu první branku na turnaji. Vzadu jsme dělali velké chyby, nehráli jsme dobře jeden na jednoho a z toho pramenily ty góly.
Dvě sekundy před koncem první třetiny se vám povedlo snížit na 1:3. Bylo důležité, že se vám povedlo skórovat ještě před přestávkou?
Určitě ano. My jsme hlavně čekali na ten první gól a věřili jsme, že když ho vstřelíme, tak už to půjde samo. A přesně tak to nakonec bylo. Tohle mužstvo má v předu velkou sílu, jen se musíme vyvarovat stresu. Máme v týmu dvanáct nováčků, kteří jsou poprvé na mistrovství světa, takže to není jednoduché.
Ve druhé třetině jste vsítil gól na 3:2. Jak jste to viděl?
Byl to můj první gól na mistrovství světa mužů. Navíc to byl gól v oslabení, takže jsem za něj velmi rád. A věřím, že další góly ještě přijdou, ať už je dám já nebo někdo jiný.
Ještě ve druhé třetině se vám povedlo otočit zápas na 4:3 a nakonec jste vyhráli 5:3. Může vám to dodat sebevědomí do dalších zápasů?
To, že se nám povedlo během patnácti minut otočit zápas z 0:3 na 4:3 vypovídá o velké síle tohoto mužstva. Je to mužstvo, kterému když dáte šanci, tak hryže do poslední sekundy.
Vy jste Slovák, který hraje za švýcarskou reprezentaci. Jaké to je, hrát za Švýcarsko?
Pro mě je to stejné, jako bych hrál za Slovensko. Dali mi šanci, kterou mi Slovensko nedalo. Ta přišla jen v juniorském věku. Ve Švýcarsku žiji už třetí rok a trenér Kapánek, který je také Slovák, mě oslovil rok a půl před šampionátem, jestli bych měl zájem hrát v reprezentaci Švýcarska. A já jsem už nechtěl váhat, čekat, než mi někdo ze Slovenska zavolá. Čas letí, věk jde nahoru, mohlo by třeba přijít nějaké zranění, takže jsem nechtěl tuto šanci prováhat.
Znáte slova Švýcarské hymny?
Tam je takový problém, že se hymna skládá ze dvou částí, v německém a francouzském jazyce. Z francouzské části něco umím, z té německé velmi málo... Ale některá slovíčka znám.
Kdyby došlo během turnaje na souboj Švýcarska se Slovenskem, jak by se k tomu postavila vaše rodina. Komu by fandili?
Moje rodina stojí vždy za mnou. Fandili by mi, i kdybych hrál za Pákistán nebo Afghánistán.
Jaké jsou cíle Švýcarska pro tohle mistrovství?
Samozřejmě ty nejvyšší. Myslím si, že můžeme hrát s každým, záleží jen na tom, jak k zápasům od začátku přistoupíme.
Myslíte si, že by se mohlo Švýcarsko v hokejbalu v budoucnu zařadit na úroveň nejužší špičky v podobě Kanady, Česka nebo Slovenska?
Myslím si, že ano. Změnil se tu systém, ještě do loňského roku se hrálo čtyři na čtyři bez ofsajdů. Nebyla v tom žádná taktika a je velmi těžké připravit tým za pět víkendů na systém hry pět na pět s ofsajdy. I junioři už takto hrají, takže si budou moci navyknout na tento systém. Hlavně na práci centra, která je v hokejbalu nejpodstatnější. Myslím si, že za pár let budou Švýcaři určitě rovnocenným soupeřem každému týmu.