Menu Zavřít
Více Zavřít
Rozhovory

Slovenská jistota Petrík: Zlato by byla jen třešnička na dortu

8. 6. 2017 | Martin Voltr
Je to až neuvěřitelné, ale tenhle borec nevynechal od roku 1999 ani jedno jediné mistrovství světa. Slovenský brankář Stanislav Petrík je opravdovou hrající legendou světového hokejbalu a v Pardubicích chce získat další zlato! Jeho tým je zatím na ideální cestě, skupinou prošel bez jediné ztráty a ve čtvrtfinále porazil Portugalsko 4:0. Petrík tak vychytal druhé čisté konto v řadě.
 

Jak náročné pro vás bylo čtvrtfinále s Portugalskem?
I když tam svítí výsledek 4:0, ten zápas rozhodně nebyl snadný. Hráli až do konce zápasu, za stavu 3:0 zkusili power-play a dali jsme čtvrtý do prázdné brány. Měli nějaké šance, ve třetí třetině hráli přesilovky. Sice to vypadá, že to bylo jednoduché, ale když se podíváte na ten průběh, tak to tak vůbec nebylo.

Na konci druhé třetiny se na ploše strhla bitka mezi Filipem Titkou a Ericem Camarou. Jak vůbec vznikla?
Měl jsem míček a rozehrával jsem. Ten hráč do mě zbytečně vletěl, šel mi rukama do obličeje. Jak jsem se otočil, tak jsem ho trefil hokejkou po hlavě. Z toho vznikla ta zbytečná potyčka za brankou. Vůbec k tomu nemuselo dojít, míček už byl dávno pryč.

Byli Portugalci z průběhu zápasu nervózní?
Určitě. Nemohli se prosadit, nedařilo se jim dát gól, tak to zkoušeli asi jiným způsobem. Já jsem rád, že jsme to ustáli, protože po té šarvátce měli chvíli tlak. Ale ustáli jsme to, nedostali jsme gól. Zase neskutečná obrana, všichni kluci hráli perfektně dozadu. Z toho vycházíme a potom dáme góly.



Podobně emotivní byl i váš zápas s Řeckem. Vidíte v tom nějakou spojitost? Jižanské povahy?
Nevím, jestli to takhle zkoušeli, když neuměli hrát normální hokejbal. Možná je to součást jejich taktiky. Těžko říct. Z naší strany ty potyčky určitě nevznikaly, my se nechceme prát, my chceme hrát hokejbal. A myslím, že to zatím ukazujeme, bylo to vidět v úterý s Kanadou. Hráli slušný hokejbal, nehráli zbytečně s rukama nahoře po odehrání míčku. Ten hokejbal vypadal krásně, dalo se na to dívat. Kdežto s takovýmto soupeřem je to asi pro diváky špatný hokejbal. Ale vyhráli jsme a jsme za to rádi.

Každé takové vítězství má velkou cenu, když jsme před vámi viděli, jak Američané prohráli s Řeckem…
My si vážíme každé jedné výhry. Musím říct, že pro mě osobně i pro všechny kluky jsou čtvrtfinálové zápasy nejtěžší. Ať už fyzicky, nebo psychicky. My jsme šli z prvního místa skupiny, Portugalci ze čtvrtého, neměli co ztratit. Ztratit jsme mohli jenom my, oni mohli jedině získat. Teď už jsme v boji o medaili a já doufám, že už to dotáhneme do úspěšného konce.

Váš tým nedává moc gólů, že? Bez toho posledního do prázdné byste zase potvrdili bilanci tří na zápas.
Byli bychom samozřejmě rádi, kdybychom dali víc gólů a ty zápasy rozhodli dřív. Ale bohužel nám to tam nepadá v přesilovkách, to jsme mohli vidět i dneska, přitom šance jsme měli. Nedokážeme se ještě správně najít. Doufám, že v dalších zápasech už tu smůlu prolomíme a nějaké góly nám tam padnou. Chvála bohu, že nám i tři stačí. Když to tak bude do konce turnaje, určitě se nebudeme zlobit.

Ano, na turnaji jste zatím inkasovali jen tři góly. Máte opravdu tak skvělou obranu?
Úplně fantastickou. Když to vidíte… Kluci blokují střely, skáčí do toho po hlavě a vůbec jim to nevadí. Prostě hrají srdcem za Slovensko. Hrozně mi pomáhají a já tam posbírám už jen ty zbytky. Naštěstí to nejsou tak těžké věci, ze kterých by padaly góly.



Teď aktuálně čekáte na soupeře pro semifinále. Přejete si, aby to byli Češi?
Jasně. Já si myslím, že tam ani není o čem jiném se bavit. Podle mě Češi Indy udělají. Pokud to tak dopadne, na ten zápas se osobně těším. Určitě bude plná hala, bude to vybičované, navíc se na to konečně budou moci podívat v televizi i naši fanoušci na Slovensku. Všechny naše zápasy bývají zajímavé a vybičované, tak doufám, že to tak bude i tentokrát.

Mrzí vás, že vzájemný zápas nemohl připadnout až na finále?
Bohužel, situace se vyvinula takto. My to nijak neovlivníme. Určitě by to bylo krásnější, kdybychom se utkali až ve finále. Ale ještě tam nejsme ani my, ani české mužstvo. Musíme to brát tak, jak to je, hrát s těmi, co přijdou.

Pokud to tak skutečně dopadne, v semifinále přijde federální derby v obou kategoriích. Jak moc silná je ta rivalita mezi vámi?
(usmívá se) O tom se nemusíme ani bavit. Ta rivalita je od té doby, co se naše země rozdělily, a je úplně jedno, jaký je to sport. Hokej, fotbal, hokejbal… Vždycky tam bude větší rivalita, než když hrajeme s Kanadou nebo Portugalskem. Je to derby. Češi hrají domácí mistrovství světa, chtějí zpátky titul, podle mě to bude velmi dobrý zápas.

Vaše chuť završit zlatý hattrick je ale obrovská, že?
Myslím, že je to vidět na celém mužstvu. Děláme všechno pro to, abychom se dostali co nejdál. Jak už jsem říkal několikrát, budeme mít radost z jakékoli medaile, kterou získáme. Zlato by byl jen bonus, třešnička na dortu. Když to tak dopadne, budeme jedině šťastní.