Vstřelil jste nesmírně důležitou vyrovnávací branku, je to pro vás gól kariéry? Dá se říct, že ano. Potřebovali jsme vstřelit vyrovnávací gól, bušili jsme do obrany soupeře, nešlo nám dát gól, pak se to povedlo a byla to pro nás neuvěřitelná euforie.
Rozhodčí ještě gól nechali přezkoumat na videu, byl jste si jistý, že ho uznají? Viděl jsem, že to byl gól, protože vím, že jsem ho nekopl a že jsem se ho snažil trefit hokejkou. Lízl jsem ho a nechal dojet do brány. Potom už si to úplně nepamatuju, protože to bylo neuvěřitelné.
Co se stalo poté na střídačce, jaké tam panovaly pocity? Ty dva góly byly docela rychle za sebou, takže jsme byli na střídačce v euforii, ale snažili jsme se zase uklidnit. Bylo těžké zápas dohrát v takové radosti.
V zápase jste měli mnoho šancí, nešlo rozhodnout již dříve? Samozřejmě, že šlo. Snažili jsme se ten gól dát, ale gólman Toor byl proti. Pořád jsme stříleli a stříleli, buď to šlo vedle, nebo jsme trefili brankáře, nebo udělal nějaký neuvěřitelný zákrok. Bylo to těžké.
Indové se snažili utkání hodně vyhecovat, bylo tam několik rozmíšek. Většinou v takových chvílích startujete, ale tentokrát jste se udržel… To je jejich kanadský styl, provokovat, snažit se nás srazit, ale my jsme se drželi. Byl to náš úkol, abychom udrželi nervy na uzdě, a povedlo se nám to. Co se týče mě, tak tady šlo o hodně, nesměla se udělat žádná chyba, žádná hloupost a neudělat nic, čím bychom pomohli soupeři.
Posunul jste se do první formace, první zápas jste nehrál, poté jste nastoupil ve čtvrté lajně. Mohlo to mít vliv na váš výkon v průběhu turnaje, pomohlo vám to nějak? Určitě, jelikož jsem si potřeboval odpočinout, sezona byla dlouhá. V lajně jsme měli nějaké šrámy, tak nám dal trenér odpočinek, nechal nás se pomalu vyhrávat, obzvlášť mě. Nejspíš se to podařilo, dali jsme důležitý gól.
V semifinále narazíte na Slováky, co od zápasu očekáváte? Se Slovenskem jsou vždycky vyhrocené zápasy, jednou vyhrajeme my, jednou oni. Bude to vyrovnané, ale my hrajeme doma a uděláme vše pro to, abychom zde zvítězili.