Menu Zavřít
Více Zavřít
Rozhovory

Atmosféra v hale byla fantastická, pochvaloval si dvougólový Radim Štěpáník

1. 6. 2017 | Johan Čáp
Češi třikrát v řadě začínali na mistrovství světa proti Švýcarsku, nikdy však nezvítězili takovým rozdílem. Přesto se podobný výsledek dá v historii hokejbalových šampionátů nalézt. Zahajovací duel na památném, zlatém plzeňském mistrovství nad Švýcary ovládl domácí duel jasně 5:0, čímž se nakopl k tak často vzpomínané triumfální cestě za titulem. Po osmi letech jsou na tom domácí borci dokonce ještě lépe. Na vítězství 6:0 se výraznou měrou podílel i forvard Radim Štepáník, jenž si zapsal dvě branky a jednu asistenci.
 

Radime, za vámi je první zápas na mistrovství. Upřímně, byl jste před začátkem nervózní?
Abych se přiznal, tak ne. Byl jsem v klidu, nijak jsem to zbytečně neřešil. Že bych třeba zbytečně vystresovaný čekal na úvodní buly, to ne.

V první třetině jste hráli se Švýcary relativně vyrovnaně, přes jejich defenzivní blok jste se dostávali jen těžko. Jakou taktiku kouč Kadlec stanovil na úvod?
Velmi jednoduchou. Hrát si svoji hru a doufat, že vstřelíme první branku. Tudíž, žádný taktický plán speciálně na tohoto soupeře určen nebyl. Spíš jsme měli za úkol hrát systém, který bychom chtěli pravidelně v takovýchto zápasech předvádět.

Na první české brance jste měl lví podíl svou elegantní přihrávkou zpoza branky. Byl to záměr nebo instinkt?
Spíše to bylo instinktivní, prakticky přihrávka naslepo. Doufal jsem, že někde v těch místech bude Souky (pozn. Lukáš Soukup) stát. Za branku jsem určitě rád, a to i díky tomu, jak hezky vypadala. (úsměv). U našeho třetího gólu jsem už ale mířil. Nevěděl jsem sice, jestli to půjde pod víko nebo k tyčce. Radši jsem se nedíval, kde brankář stojí, a zkusil jsem to jednoduše propálit na sílu.

Jak vám zatím funguje souhra s kolegy ve formaci, Lukášem Soukupem a Martinem Špačkem?
Na tréninku jsme prakticky nemohli založit útok. Museli jsme si pár věcí nakreslit, což se v utkání ukázalo jako rozhodující. Vyšlo nám toho opravdu dost. Částečně v tom hraje i roli fakt, že se Špáčou hrajeme spolu v Kladně. Vím, co od něj čekat. Celá lajna předvedla fakt super výkon!

Po první třetině jste vedli o tři branky. Jaké pokyny jste dostali v kabině?
Hlavně, abychom ve zbytku zápasu nepolevili a nepustili soupeře znovu do hry. V závěru zápasu se nám to ale dodržet nepovedlo, až moc to smrdělo brankou. Díky bohu jsme měli štěstí, a mohli jsme tak vyhnout zbytečným komplikacím.

Mohli jste vyhrát symbolicky 5:0, stejně jako před osmi lety česká reprezentace v úvodním souboji a proti stejnému soupeři na šampionátu v Plzni. Avšak, vaše šestá branka to s nadsázkou pokazila....
No, pokazil jsem to... (úsměv) Dostal jsem nahrávku od Švandy a se štěstím to zapadlo do sítě. Byla to hezká tečka za povedeným utkáním!

Jak jste si zatím pochvalujete atmosféru v Pardubicích?
Osobně jsem se, asi stejně jako každý z nás, na mistrovství těšil a fanoušci opravdu nezklamali. Divácká kulisa je fantastická. Doufám, že bude každým dalším zápasem lepší a lepší.

Ušetřili jste v závěru zápasu síly na Italy, se kterými hrajete už za 24 hodin?
Snažili jsme se koncovce nikam se zbytečně nehnat, ale je teprve začátek šampionátu, takže ještě se moc únavy ani nenastřádalo. Dva zápasy po sobě v této fázi mistrovství nejsou až takovou komplikací.

Popichovali vás spoluhráči, že namísto vás, dnes dvougólového, byl nejlepším hráčem zápasu vyhlášen kapitán Kubeš?
Naštěstí ne. (smích) To bych si asi jinak musel brát studentskou půjčku... (smích)