Menu
Do turnaje jste vstoupili jakožto obhájci titulu poklidnou výhrou. Dá se říct, že jste tím splnili povinnost?
Samozřejmě jsme chtěli první zápas na turnaji vyhrát a vstoupit do něj pravou nohou. Povedlo se nám to a můžeme být spokojení. Dobře jsme začali, první třetina nám vyšla lépe než soupeři. Tam jsme rozhodli o konečném výsledku, za tři body jsme rádi.
Přesto vám Indie nedala nic zadarmo. Je lepší si na úvod šampionátu zahrát s týmem ze širší světové špičky?
Těžko se to hodnotí, ale v dnešní době hraje spousta týmů dobře. Obzvlášť chlapi z Indie, kteří hrají hokejbal v Kanadě a jsou se světovou extratřídou skoro rovnocenní.
Klíčový náskok jste si vytvořili v první třetině, následně už branka nepadla. Dá se říct, že jste si konec s klidem pohlídali?
Chtěli jsme naopak odskočit, dát více gólů, měli jsme kupu šancí. To se nám ale nepodařilo a Indie pořád kousala, snažila se snížit na rozdíl jediného gólu. V tu chvíli by byla ještě nebezpečnější. Naštěstí se jí to nepovedlo a úspěšnější jsme byli my.
Ve druhé polovině zápasu se dost přitvrdilo, k vidění bylo několik strkanic, velké množství vyloučených. Čekal jste něco podobného?
Jak jsem říkal, hodně z nich hraje v Kanadě a mají zažitý styl provokovat, aby si vykoledovali nějaké fauly, rozkouskovali hru. My udrželi nervy na uzdě a zvítězili.
Jaké máte vůbec na mistrovství cíle? Mohou být jiné než získat třetí zlato v řadě?
I když je teprve začátek turnaje, všichni si jdeme za svým snem. Všichni chceme získat zlatý hattrick a já doufám, že se nám to podaří.
V běžném životě hrajete profesionálně hokej za rodný Poprad, je pro vás hokejbal doplňkovým sportem nebo je berete oba podobně vážně?
Hokejbal je samozřejmě doplňkový, momentálně se moje mužstvo připravuje na suchu na novou sezónu. Vzal jsem si ještě trochu „volna“. I když tady dostanu zabrat ještě víc než v rámci letní přípravy.